STÁTNICE Z DĚJIN UMĚNÍ: MGA UMPRUM

1. PROMĚNY POJMU UMĚNÍ V EVROPSKÉ KULTUŘE

Antika: první pokusy o vymezení estetických pojmů. Rozvíjení antického základu ve středověku a renesanci. Baroko: umění jako ztělesnění vznešeného. Osvícenství: normativní chápání klasického ideálu. 19. století: rozštěpení mezi salonním a moderním uměním. Secese: propojení umění a života. Klasická moderna: umění jako originální autorské gesto; avantgardy a provokace. Poválečná moderna: technický obraz, performativní gesto, koncept. Postmoderna a revize originality. Institucionální definice umění.

2. PROMĚNA FUNKCE OBRAZU

Pravěk: převaha magické a performativní funkce. Archaické kultury a antika: náboženská a politicky reprezentativní funkce. Středověk: didaktická a kultovní funkce. Od renesance po klasickou modernu: estetická funkce jako reprezentace společenského postavení. Rozvoj masové vizuální kultury; umění vysoké a nízké. Postmoderna: nová technická média obrazu; nárůst kvantity vizuální kultury.

3. STATUS UMĚLCE V PŘEDMODERNÍ, MODERNÍ
A POSTMODERNÍ DOBĚ

Antika a středověk: výtvarná tvorba mimo sféru „svobodných“ umění. Zrod umělecké autonomie v renesanci. Dvorský umělec. Akademie a akademický umělec. Romantický kult génia. Umělec jako outsider. Výstavy a umělecký trh. Umělecká subjektivita a originalita v moderně. Alternativní formy tvořivého subjektu v surrealismu a u M. Duchampa. „Smrt autora“ a problematizace statutu umělce v postmoderní době.

4. VĚČNÉ NÁVRATY: HISTORISMUS JAKO PRINCIP UMĚNÍ

Retrospektivní tendence jako programové navázání na tradici. Minulost modelem pro současnost. Středověké historismy – program obnovy římské říše. Renesance jako historismus. Gotizující barok. Romantická nostalgie. Teorie historismu G. Sempera. Kritika historismu v moderním umění. Moderna jako éra muzeí. Pluralita forem v postmoderně, postmoderní citace a ironie.

5. GEOGRAFIE UMĚNÍ

Geografické paradigma kultury a jejích modelů. Národní školy a lokální umělecké tradice. Idea „národního umění“ na počátku 19. století. Primitivismus a exotismy v umění 18. a 19. století. Primitivismus v moderním umění – afinita konceptů (avantgarda a Orient, kubismus a africká kultura, primitivismus a návraty k lidovému umění). Postmoderní kritika eurocentrismu. Globalizace v oblasti kultury, kritika vztahu centra a periferie, internacionální umění, multikulturalismus.

6. PŘÍRODA V UMĚNÍ - UMĚNÍ V PŘÍRODĚ

Ritualizace přírody u prvotních kultur. Vztah umění a přírody v antice a středověku. Pojetí krajiny a perspektiva v renesanci. Proměny chápání krajiny od baroka po romantismus – od krajinářství v malbě přes koncepci zahradní architektury a urbanistické zásahy do přírody. Naturfilozofie a apoteóza divoké přírody. Od „sítnicového“ impresionismu, přes organicky chápanou architekturu, po konceptuální land-art. Environmentální site-specific projekty a ekologie.

7. VĚDA, TECHNIKA
A TECHNOLOGIE VE VZTAHU K UMĚNÍ

Rozvoj vědy, nových technologií a umělecké konsekvence v umění 19. a 20. století. Darwinova evoluce a ztráta středu. Industrializace a počátky uměleckého průmyslu. Princip série a umění. Jedinečnost versus reprodukovatelnost: fotografie, multipl, typizovaná sériová architektura a design. Taylorismus, „hospodárná forma“ a funkcionalismus. Postindustriální společnost a multimédia.

8. MOC OBRAZŮ, OBRAZY MOCI: UMĚNÍ A POLITIKA

Umělec ve službách ideologie (umění za římského císařství, církevní umění, renesanční mecenát a expanze politické moci, oslava „vůdce“ – pomníkové umění od Napoleona po Hitlera). Entartete Kunst a národně-socialistická kulturní politika: nacistická estetizace politiky a politizace estetiky. Socialistický realismus v umění a architektuře a totalitní moc. Zakázané umění v době studené války a normalizace. Současné angažované a politické umění: subverzní teorie a praxe.

9. TĚLO, TĚLESNOST
A JEJICH ROLE V DĚJINÁCH UMĚNÍ

Proměny a tabuizace zobrazení nahoty a sexuality v dějinách umění: od Diskobola k Tělu Kristovu. Kanonizace tělesných proporcí, aneb hledání ideálu lidské krásy: tradice řeckého umění a opakované návraty k antickému modulu těla. Fetišizace ženského těla v moderním umění (dekadence, surrealismus, akční umění). Tělo jako objekt i aktér umění: Body art, aneb tělové umění. Genderová a feministická kritika vizuální reprezentace: kritické pohledy na zobrazení ženskosti a mužskosti v umění a populární kultuře od konce 60. let do současnosti.

10. UMĚNÍ A UTOPIE

Horizonty, hranice, meze a jejich překračování v umění - utopie jako překračování omezených technických možností doby versus utopie jako principiální nerealizovatelnost. Sociální utopie – nové uspořádání společnosti vyjádřené uměleckými prostředky. Vývoj a proměna utopií od raného novověku (T. More), přes klasický věk utopií 18. a 19. stol. (E.-L. Boullé, R. Owen, Ch. Fourier), až po návrat utopií v druhé polovině 20. stol. (B. Fuller, Y. Friedman, Archigram). Metropolis, ideální (průmyslová) města, a jejich „realizace“ (Zlín). Experimentální umění, architektura, design. Technologické vize a sci-fi, cesty do Vesmíru. Umění, architektura a design ve virtuálním prostoru. Materiální nerealizova(tel)nost a konceptuální umění.